Jdi na obsah Jdi na menu
 


Unikátní jednota bible

"I find more sure marks of authenticity in the Bible than in any profane history whatsoever"  Sir Isaac Newton 

"Shledávám v bibli jistější známky autenticity než v jakékoliv světské historii." Sir Isaac Newton

 Bible je jedinečná kniha svého druhu. Jiná naboženství mají také své knihy - Korán, Bhavagad Ghitu, knihu Mormon a další, ale například tyto tři  napsal vždy pouze jeden člověk. Ne tak bibli, je to kniha knih a je to  kniha z knih.

Konkrétně je složena z 66 větších či menších knih. Napsalo ji přibližně 40 autorů z různých společenských vrstev v rozmezí cca 1500 let na 3 kontinentech ve 3 jazycích za různých okolností a různými literarními formami. 

Přesto je Bible zároveň jedna kniha, ukazuje stejného Boha snahu po vztahu s člověkem a jak  umožnit toto sblížení. Jeden můj kamarád vtipně citoval, že ve Starém zákoně čekáme na hrdinu a v Novém zákoně hrdina přichází. A opravdu, v prvních 39 knihách tvořících Starý zákon je opakovaně očekávání a naděje příchodu Mesiáše a v 27 knihách označovaných Nový zákon Mesiáš přichází.

První kniha SZ vznikla někdy před 3500 lety. Byla to buď kniha Genezis nebo kniha Jób. Poslední kniha NZ vzniká koncem prvního století.

Autoři pocházejí z různých prostředí a povolání.  Byli mezi nimi pastýři (Ozeáš a Ámos) rybáři (Petr a Jan), výběrčí daní (Matouš), lékař (Luke), armádní generál (Jozue).  Nejméně čtyři spisovatelé žili v královském prostředí: králové Izraele (David a Šalamoun), ministerský předseda Babylonu (Daniel) a královský číšník u perského krále (Nehemjáš). Jen málo z nich mělo nejlepší vzdělání své doby Pavel - vyučen u předního židovského rabína, Lukáš - řecký lékař, a Mojžíš vychován u dvora faraona.

Bible se skládá z různých literárních forem. Je to soubor dopisů, kázání, práva, poezie, historie, modliteb, mudrosloví a varování proroků. Šedesát šest knih obsahuje také širokou škálu lidských emocí.

Knihy Bible byly sepsány na třech kontinentech - v Africe, Asii a Evropě. Například  spisy Ezechiele vznikají  v Babylonu (Asie), Mojžíš napsal prvních pět knih bible v poušti Sinai (Afrika) a Apoštol Pavel napsal dopis Filipským, zatímco byl v Římě (Evropa).

Písmo vzniká za různých okolností.
Mojžíš například psal když vedl děti Izraele pouští. David psal během svého útěku před Saulem i později během svojí vlády coby krále. Izajáš, Micheáš, Ozeáš a Ámos psali v osmém století před Asyrským obléháním a zajetím. Jeremijáš psal v šestém století v Jeruzalémě před a během Babylonského zajetí.  Ezekiel skládal své knihy v zajateckém táboře v Babylonii. Daniel působil a psal přímo v Babylonu. Jiní psali po návratu ze zajetí. Apoštol Pavel napsal několik svých prací na cestách nebo zatímco byl v římském vězení. Jan napsal knihu Zjevení, když byl vyhoštěn na ostrov Patmos.

Bible byla napsána ve třech jazycích.  Starý zákon je psán většinou hebrejsky a některé části jsou psány v aramejštině - jazyk podobný hebrejštině. Nový zákon byl původně napsán v řečtině.

Bible obsahuje řadu témat.  Patří mezi ně existence a povaha Boha, stvoření vesmíru, lidská existence, lidský hřích a vykoupení z něj, smrt i její porážka a život po životě.

Vzhledem k tomu, že Bible byla psána po období 1500 let většina spisovatelů  se neznala a nebyla v kontaktu s dalšími autory Písma.

Díky těmto okolnostem by se dalo očekávat, že výsledek kompilace těchto čtyřiceti autorů bude chaotický a nesouvislý, když byly jejich spisy sestaveny do jedné knihy. 

Navzdory tomu je v Písmu jednota, je to  jeden odvíjející se záznam od začátku do konce v naprosté harmonii a kontinuitě. Starý zákon je neúplný bez Nového a Nový zákon by nemohl stát bez Starého.

V Bibli nenajdeme naopak ani násilnou jednotu a mnoho drobných odlišností jen posiluje autenticitu celku. Narozdíl od jiných lidských děl nenacházíme ani glorifikaci vlastních autorů a máme četné záznamy o jejich selháních a charakterových vadách. 

Bible zmiňuje mnohokrát, že se nejedná pouze o lidské slovo a často je výrok uvozen slovy: "toto praví Hospodin".  

 

2. Petr 1:21 Neboť proroctví nikdy nebylo proneseno z lidské vůle, nýbrž unášeni Duchem Svatým mluvili lidé poslaní od Boha. 


2. Timoteovi 3:15 od dětství přece znáš svatá Písma, jež ti mohou dát moudrost k záchraně skrze víru, která je v Kristu Ježíši. 16 Veškeré Písmo je vdechnuté Bohem a je užitečné k učení, k usvědčování, k napravování, k výchově ve spravedlnosti, 17 aby Boží člověk byl takový, jaký má být, důkladně vystrojený ke každému dobrému skutku.


Hebrejům 1:1 Mnohokrát a mnoha způsoby mluvil kdysi Bůh k otcům v prorocích; na konci těchto dnů k nám promluvil v Synu, jehož ustanovil dědicem všeho a skrze něhož učinil i věky. On je září jeho slávy a otiskem jeho podstaty, všechno nese svým mocným slovem. Když skrze sebe vykonal očištění od našich hříchů, posadil se po pravici Majestátu na výsostech. 

 

Pokud se Vám tento argument nezdá dost závažný, jděte do knihovny a zkuste najít 66 knih, které sepsalo 40 autorů na 3 kontinetech, ve 3 jazycích a v časovém rozptylu 1500 let. Dejte je dohromady, tak aby se z toho odvíjel jeden konzistentní příběh pojednávající o věcech mimo tento svět, ale přitom zobrazený v hitorických reáliích.